Dnes má manžel narozeniny a já pro něj vymyslela bezvadné překvapení, které nevyšlo podle mých plánů. Ale ještě než se pustím do vyprávění, řeknu vám něco o sobě a o Petrovi.
Jmenuji se Monika, je mi 29 let (jsem o rok mladší než můj manžel). Pracuji v jedné firmě, kde se „starám“ o zákazníky. Příroda na mě byla (a je) hodná, obdařila mě pěkným tělem s prsy č.3, (které by mi mohla závidět kdejaká „herečka“) i hezkým obličejem (tmavé vlasy, velké zelené oči, menší nosík). Přírodě pochopitelně pomáhám i sportem a pravidelným cvičením (aerobic, kolo, fitko, bazén). Petr je programátor. Vzali jsme se před pěti lety a naše manželství je šťastné, děti zatím nemáme, plánujeme je až výhledově. Bohužel Petrova práce je – hlavně poslední dobou – časově náročná, tráví v ní hodně času. Bydlíme v rodinném domku se zahrádkou a bazénkem, kde nám hospodaří náš Car (doga).
Náš sexuální život, který byl vždy dokonalý, bohužel poslední dobou (spojeno s Petrovým pracovním nasazením) upadá poněkud do stereotypu. Rozhodla jsem se vzít opratě do svých rukou a připravit Petrovi ke třicátinám ono překvapení, které možná obohatí náš vztah. Chtěla jsem připravit takovou BDSM hru, kdy se obleču do sexy prádélka, znehybním a vyčkám Petrova příchodu – budu mu pak celá k dispozici a bude na něm, co se mnou udělá. Již tato myšlenka, která mě napadla zhruba měsíc před narozeninami, mě vzrušovala. Na internetu jsem nalistovala stránky s bdsm tématikou a získávala informace a inspiraci (musím říct, že při sledování fotek svázaných žen tekly z mé jeskyňky proudy, nemohla jsem se dočkat večera, až mi jí Petr uspokojí. Kolikrát jsem to ale nevydržela a pomohla si rukou.)
Postupně jsem nakoupila různé pomůcky a těšila se na den D. Konečně přišel – pátek. Petr slíbil, že přijde z práce o něco dřív (ve čtyři hodiny), vyrazíme někam na večeři a uděláme si hezký večer (v sobotu u nás měla být párty s Petrovými kolegy).
S přípravami jsem začala už dopoledne. Pořádně jsem se vykoupala, vyholila po celém těle, včetně mojí jeskyňky, namazala se pleťovým mlékem a nalíčila. Vlasy jsem nechala volné. Přinesla jsem z půdy krabici, ve které jsem měla celé bohatství. Všechno jsem vysypala na zem. Z hromady jsem vytáhla oblečení – černou spodní soupravu (tanga, které měly zakrývat jen to nejdůležitější s podprsenkou, která prsa spíž jen podpírala, než ukrývala), hnědé samodržící punčochy do půli stehen, kraťoučkou černou sukénku, bílou průsvitnou blůzku a bílé lodičky. Všechno, až na botky, jsem pořídila o číslo až dvě menší, než bych potřebovala. Oblékla jsem se a šla se na sebe podívat do zrcadla. Vypadala jsem báječně, jako nějaká kurvička-otrokyňka z internetu. Nikdy mě nenapadlo, jaké může být mé tělo sexy. Chvíli jsem se kochala sama sebou. Měla jsem sto chutí se udělat ručkou, ale pokušení jsem vydržela, nechám to až na Petra a budu se těšit. Vrátila jsem se do obyváku. Na krk jsem připnula kožený obojek, do pusy nasadila roubík, který jsem sepnula za hlavou. Nad kotníky připnula kožené pásky. Z hromady jsem vyndala anální kolík, vibrátor, lubrikant, svorky na bradavky, šátek, kožená pouta, provaz a rozporku, ostatní jsem vrátila do krabice a tu uklidila. První čtyři jmenované jsem poházela kolem sebe, však manžel si s nimi bude vědět rady. Byla jsem čím dál vzrušenější, musela jsem si pospíšit. Provaz jsem protáhla očkem ve stropu (pozůstatek po starém lustru) a uvázala na ni stahovací smyčku (předtím jsem si pečlivě vyzkoušela její délku). K páskům na nohách jsem připnula rozporku. Zkontrolovala jsem čas, manžel by tu měl být tak za 10 min, to je akorát. Uvázala jsem si šátek kolem očí a ponořila se do naprosté tmy. Nyní jsem nahmatala pouta na zemi (klíček jsem hodila na zem, kousek ode mě). Protáhla jsem je smyčkou ze stropu, nasadila si je a… zaváhání… zaklapla.
V tu chvíli mě zasáhl pocit nejistoty. Nejistoty a vzrušení. Uvědomila jsem si, že jsem zcela bezmocná. Stála jsem uprostřed pokoje se zavázanýma očima (nejistota z tmy) a roubíkem v puse (ani pomoci se nedovolám, kdyby se něco stalo), s rozporku na nohách (nohy roztažené) a rukama spoutanýma nad hlavou, celkem napevno napnutýma ke stropu (asi jsem to s délkou či spíše krátkostí smyčky trochu přehnala). Jak jsem tak stála nehybná ve tmě, uvědomovala jsem si každičký kousek mého těla v tom těsném sexy prádélku: punčochy na mých roztažených nožkách, tanga trochu se zařezávající do mé jeskyňky a zadečku, těsnou podprsenku, ze které mi má prsa taktak nevylézala, příjemný dotek blůzky na tělo a sukénky hladící mě vysoko po stehnech, těsný obojek na krku. Byla jsem čím dál vzrušenější a představovala si, co všechno se mnou bude můj manžel dělat. Ještě že jsem byla spoutaná, hned bych se udělala. Čas utíkal nekonečně pomalu, těch 10 min už muselo dávno uběhnout. Sem tam na mě přicházely pochybnosti, ale uklidňovala jsem se, třeba se jen někde trochu zdržel, nic víc mi nezbývalo. Také mě zaplavovaly vlny pochybností, jak to vůbec Petr přijme. A co všechno se mnou bude dělat? Jen s tím roubíkem jsem to moc nedomyslela, nemohla jsem polykat sliny, ty se mi draly na bradu.
Zvonění mobilu! Nemohla jsem ho zvednout. Kdo to je? Manžel? Snad nevolá že se zdrží? Přeběhl mi mráz po zádech. Mobil zvonil dlouho a několikrát, někdo mě sháněl. Sliny z úst mi stékaly po bradě dolů. Mobil přestal vyzvánět, začala zvonit pevná linka vedle v pokoji. Osm zazvonění a zapnul se záznamník. Byla jsem zvědavá co se děje.
„Ahoj miláčku, nemohu tě sehnat na mobilu. Změna plánu. Kolegové mě přemluvili, že si uděláme menší večírek už dnes v práci. Přijel bych pro tebe, ale už jsem si dal vínko, poslal jsem pro tebe dva mé kolegy, za chvíli tě naberou a přivezou. Zatím pa.“
Nevěřila jsem svým uším. Po těle mi vyrazil studený pot, nemohla jsem dýchat. To nemůže být pravda! Nemohla – nechtěla jsem tomu věřit. Co teď? Rychle se osvobodit! Ale jak? Mé zmítání bylo marné, pouta jsem neměla šanci překonat, očko ve stropě drželo pevně. Chtělo se mi brečet. Uklidňovalo mě jen to, že se kolegové nedozvoní a odjedou beze mě. Pak tu ale budu kdovíjak dlouho takto spoutaná. Ale co když… zamotala se mi hlava. Co když jim dal Petr klíče a oni mě tu takhle najdou? Úplně cizí lidé takto oblečenou a spoutanou. Proč by jim ale ty klíče dával… no hezky si takto pobudu. Po zádech mi stékaly čůrky potu. Na hrudi jsem ucítila sliny, které promáčely halenku.
Nezbylo mi, než čekat a doufat… doufat v cokoli. Čekala jsem asi půl hodiny (mé tělo už začínalo tuhnout). Zvonek, klepání, zvonek, klepání. Teď odejdou s nepořízenou. Jak jsem se mýlila. Klíč v zámku, cizí hlasy. Podlamovaly se mi nohy, chtělo se mi křičet. To nemůže být pravda!
„Paní Černá! Paní Černá jste tu?“, kroky po bytě. Vrzly dveře. „A doprdele…“ ticho. Neviděla jsem nic, ale nějaký cizí chlap stál ve dveřích a zřejmě na mě překvapeně zíral. To nečekal. A je to tady. Překvapení pro manžela si teď užívá někdo úplně cizí. Styděla jsem se jako nikdy. Snažila jsem se říct, aby mě ihned osvobodil z pout, ale s roubíkem to nešlo. Teď mě odváže a to nedorozumění, ten trapas snad pak nějak ukecám.
„Ty vole Tondo, pojď se na něco podívat, to je překvápko. To by mě nenapadlo ani ve snu.“ To snad ne, to nemyslí vážně, ještě na mě volat kámoše…
„Co je… tý vole…“
Slyšela jsem, jak oba vešli do místnosti a cítila na sobě jejich pohledy. Po zádech mi stékaly proudy potu, z brady proudy slin na blůzku, která se nadouvala mým rychlým dechem.
„Co to má znamenat… to snad… “
„Jo ták, panička chtěla připravit manžílkovy překvápko, dáreček….“
Slyšela jsem jejich šepot. Kroky vrznutí dveří. Proč mě ještě nepustili?!
„Tonda šel do auta pro foťák, koukám, že je tady dost co fotit! Doufám, že má prázdnou kartu.“ Cloumala jsem s sebou v poutech a snažila se křičet, jen jsem mumlala do roubíku.
„Koukám, že kočička je vylekaná, co? To jsi nečekala, ty kurvičko, že se tu místo manžela ukážeme my, co? Měli jsme tě původně přivézt na oslavu, ale takto si tě nemůžeme nechat ujít.“ Kroky se blížily ke mně. To jen tak žertuje, teď mě určitě pustí a na všechno se zapomene. Soustředila jsem se: Tondu jsem znala, už párkrát jsem ho viděla, když jsem se stavovala za Petrem v práci, ale tento hlas mi nebyl vůbec povědomý. Zastavil se těsně přede mnou.
„Vždycky sem tě Petrovi záviděl, ale nikdy bych nedoufal, že se mi dostane takové příležitosti…“ Přejel mi prsty po tváři. Začala jsem panikařit. Hlavou jsem ucukla.
„Jsi moc krásná a takhle ti to moc sluší, ani si to nedovedeš představit“ Cítila jsem jeho dech.
Vrznutí dveří, kroky. „Tak jsem tady. Myslíš, že bychom ji neměli pustit a na celou věc zapomenout? Až se to dozví Petr, tak nás zabije. A jí nejspíš taky.“ To si piš, že zabije, říkala jsem si.
„Ale neboj, to bude v pohodě. Ve vlastním dobru to na nás nikomu neřekne. Naopak, bude to naše a hlavně její tajemství…“ Blesknul foťák a znova. Probůh co to dělají! Oni mě vážně fotí! Nahrnul se mi vztek do hlavy a házela jsem s sebou. Blesk.
„No podívej na ni, není kouzelná? Jen klid, jen klid. Jak koukám, sešněrovala ses pevně, to ti nepomůže. Teď dobře poslouchej, krasotinko! My si teď tady s tebou trochu pohrajeme, nafotíme si tě a zkus něco někomu ceknout! Veškeré fotky zveřejníme. Tak co ty na to? Nějaké pěkné www stánečky kurvičky Moničky?“ Blesk.
„Chceš aby všichni sousedi, všichni tví kolegové v práci a známí viděli jak ti to hezky sluší?“ Blesk. „Předpokládám, že ne.“ Blesk. „Uděláme takový obchod. Ty nikomu nic neřekneš a my nezveřejníme tyto fotky, co ty na to?“ Blesk. Cítila jsem, že to myslí zcela vážně.
„Pokud se ti naše dohoda bude zamlouvat, třikrát kývni. Pokud tak neučiníš, trochu si s tebou pohrajeme a zítra ti pošleme odkaz na pěkné internetové stránečky, a to si piš, že nejen tobě! Taky se dají fotky vytisknout a poslat různým lidem. Tak jak?“ Co jsem měla dělat? Byla jsem v této situaci zcela bezmocná, za nic na světě jsem nechtěla dopustit, aby se tyto moje fotky dostaly na veřejnost. Blesk. Nezbývalo mi, než přistoupit na podmínky. Blesk. Neochotně jsem třikrát kývla hlavou.
„No vida, paninka je rozumná, že? To by se Petr divil, jakou má doma kurvičku!“ Blesk. Rezignovala jsem.
„Tondo, tady máš foťák, vystřídej mě!“ Kroky za mnou. „Koukám, panička nám tu připravila i pár hraček, že? Tak kterou vyzkoušíme jako první?“ Blesk.
Ucítila jsem něco tvrdého, nějaký proutek, na mém lýtku, která se posunovala stále výš až k sukni, kterou nadzvedla a odhalila můj zadeček v tangách.
„To je nádherná prdýlka… a je celá naše!“ Blesk. „Nejdřív dostaneš pár přes zadek za to jaká jsi neposlušná coura!“ Rukou mi zvedl v zadu sukni (blesk) a tím prutem mě švihl přes zadek. Štíplo to. Vykřikla jsem do roubíku. Blesk. „Kolik paničce vysázíme?“ Rána. Blesk. „Deset by mohlo pro začátek stačit.“ Vysázel mi deset ran, dal si na tom záležet.
„To máš za podvádění manžela. A ty kalhotky už nebudeš potřebovat.“ Jendou rukou stále přidržoval okraj sukně, přičemž proutkem jezdil po mém zadečku a snažil se dostat pod kalhotky. Povedlo se a pomalu mi je stahoval.
Bože to je ponížení. Dva cizí chlapi si mě takto bezmocnou vychutnávají. Kalhotky mi nechal stažené na půli stehen, přes mé roztažené nohy rozporkou níž už stáhnout nešly. Blesk. Co ještě bude všechno následovat? Není to jen špatný sen?
„Teď bychom mohli panince zašpuntovat prdýlku, co ty na to ty kurvo? Připravila sis tu pár hraček, tak ať se na ně jen nepráší.“ Zvedl mi opět sukni a promazal gelem můj řitní otvor. Blesk. Chtělo se mi řvát, ale nezbývalo, než držet. Ucítila jsem na dírce špičku análního kolíku. Nedotýkej se ho, ty prase! Blesk.
„Víš co? Sama si řekneš o zasunutí. Až kývneš, bude to znamenat, že chceš kolík zasunout do prdele. A být tebou, dlouho neotálím. Z každých 10 sekund bude 10 ran.“ Blesk. Co jsem měla dělat teď? Spolupracovat? Říct si jako nějaká děvka o vražení análního kolíku do zadku? Co mi zbývá? Nic než se jim zcela poddat. Jsem v bezvýchodné situaci, stejně si budou dělat co si umanou. Rozpačitě jsem kývla.
„No vida, jak se nám spolupráce daří. No když ho tam chceš, máš ho tam mít!“ Blesk. Začal mi zasouvat anální kolík do zadečku. Ještě že jsem vzala menší velikost, ale stejně to píchlo. Anální sex jsme s manželem zkoušeli jednou, nějak nás to nezaujalo. Má prdelka byla v tomto směru tak trochu panna. Ještě větší píchnutí a byl tam. Cítila jsem tlak v análu. Blesk.
„No vidíš a je tam. Líbí? No a napočítal jsem 5 ran.“ ty mi také hned vyplatil.
„No a to by k zadečku zatím stačilo, teď bychom se mohli mrknout na tvoje kozy, co?“ Blesk. „No čekám na tvůj souhlas. A platí stejné pravidlo jako předtím, 10 sekund.“ Okamžitě jsem kývla, zadeček už mě pálil, nechtěla jsem další rány.
„Vidíš tu děvku? Určitě se jí to líbí?“ Blesk. „Líbí se ti to?“ Zavrtěla jsem hlavou.
„Ale sama sis řekla o kolík a teď o prohlídku prsou, krasotinko.“ Blesk. Obešel mě.
„Podívej jak je milostivá zaslintaná. Fuj.“ Ani jsem si to už neuvědomila, ale sliny mi stále vytékaly z pusy přes bradu na hrudník. Blůzka na hrudi byla už hodně promáčená, studila mě na prsou. Blesk. „Tondo skoč do auta pro gumový rukavice, přece se neušpiníme od těch jejích slintanců. Já si dám zatím cígo.“ Vrznutí dveří z pokoje i dveří na verandu. Měla jsem chvíli času na přemýšlení. To je situace, která by mě ani ve snu nenapadla. Připoutaná ke smyčce ze stropu, ruce nad hlavou, nohy roztažené rozporkou, sexy oblečená s kalhotkami staženýma do půli stehen. Na očích šátek, v puse roubík, díky němuž nemohu polykat sliny a ty mi promáčeli halenku na prsou. V zadečku anální kolík. Tělo jsem měla celé zdřevěnělé a zpocené. A hlavně napospas dvou cizím chlapům, úchylům – manželovým kolegům z práce, kteří mě mají plně v moci a můžou si se mnou dělat co uznají za vhodné. A také to dělají a kdoví jak dlouho dělat budou. Ještě ke všemu mě fotí a vydírají. Kdyby to tak viděl Petr. No doufám, že neuvidí. Teď s těmi fotkami mě mají zcela ve své moci. Ač nerada, musela jsem se smířit se situací. Jen ať je to už za mnou. Vrznutí dveří.
„Tak co, nabrala panička druhý dech? Můžeme pokračovat?“ Věděla jsem, co po mě chce. Kývla jsem.
„No vidíš, jak nám to už jde.“ Slyšela jsem zvuk nasazovaných rukavic. Přistoupil ke mně a začal mi v rukavicích roztírat sliny po obličeji a po hrudníku, přešel na prsa. Blesk. Ucukla jsem.
„No, no, copak to je? Ty si přece kurva a kurvy držej. Mám pravdu?“ Kývla jsem.
„Tak vidíš. Chceš abych ti sáhl na prsa?“ Kývla jsem. „Dobře.“ Blesk. Ohmatával mi prsa a roztíral po nich vyteklé sliny.
„Bože to jsou kozy. V životě mě nenapadlo, že je někdy osahám. Petrovi jsem je vždycky záviděl. Kolikátky máš?“ Kývla jsem třikrát jakože trojky. Blesk.
„Krása. A chceš abych je osvobodil?“ Kývla jsem.
„S radostí.“ Začal rozepínat blůzku. Blesk, blesk. Rozepnutou blůzu shrnul co nejvíc na ramena a spodní cípy k sobě svázal za zády.
„Abychom měli hezký výhled.“ Blesk. Určitě ho měli parchanti.
„Co s tou podprsenkou? Sice ti náramně sluší, byť ti je trochu těsná, ale trochu nám bude překážet. Chceš abych jí sundal?“ Kývla jsem. Stejně by šla dolu a ještě bych dostala přes zadek. Pomalu mi ji sundal a v rukavicích mi prohnětl prsa. Bylo to zvláštní – ta guma. Blesk. „Tondo, pojď si taky šáhnout, to tvoje stará nemá, co? Ta má sotva jedničky.“ Uvolnil místo pro Tondu. Ten si nejdřív opatrně pohrával s mými bradavkami, které se hned vztyčily. Lehce jsem s sebou cukla.
„Hele ta kurva je nadržená, koukej, jak jí stojej!“
I když jsem se tomu bránila, opravdu jsem začínala cítit přicházející vzrušení odněkud zevnitř. Nedalo se tomu zabránit. Jak jsem se uvolnila a smířila se se situací… Probůh, to jsem opravdu nějaká kurva? To bych od sebe nečekala. Kundička mi začala vlhnout. Zažívala jsem zvláštní neznámé pocity, plné rozporu. Jednu chvíli se mi chtělo brečet vztekem a tou beznadějí, podruhé mě tato situace… hm… vzrušovala. Blesk. Tonda si stále hrál s mými prsy.
„Až si vyhraješ, víš na co jsou tady ty svorky?“
„Jasně šéfe.“
„Ale zeptej se nejdřív Paninky.“ Blesk.
„OK, tak co, madam, dáme na bradavky svorky?“ Kývla jsem a doufala, že je moc neutáhne. Nasadil nejdřív levou a pak pravou. Zpočátku to dost bolelo, ale po chvilce ostrá bolest polevila a nebyla tak hrozná. Blesk. Spojil je řetízkem za který mírně zatahal. Blesk.
„No není to nádhera?“ Z pusy mi vytékaly sliny tentokrát na holá ňadra. Někomu z nich zvonil mobil.
„Nazdar Petře!“ můj manžel. Sorry za zdržení, nené, všechno v pohodě. Tvá žena zrovna přišla z obchodu a převléká se, tak za půl hoďky dorazíme. Dáváme zatím cígo na zahradě. Jasně, zatím.“ Konečně to brzy skončí.
„No bohužel, tvůj manžílek už se po nás shání, budeme to muset urychlit. Že nejsi ráda, co?“ Zavrtěla jsem hlavou. Zasmál se.
„Myslel jsem si to. Líbí se ti to, že. Aby ne, takový kurvě. S manžílkem si takto neužiješ. Ten jistě i doma furt klepe do klávesnice.“ Přistoupil ke mně a zatahal za řetízek. Vykřikla jsem bolestí.
„Ale mám pro tebe návrh. Uvědom si, že máme spoustu materiálu, který by se mohl dostat na veřejnost. Uvědomuješ si to?“ To má hajzl pravdu, tyto fotky nesmí nikdo vidět! Kývla jsem. „Takže uděláme dohodu. My si je necháme, nezveřejníme je, nikomu to neřekneme a ani ty nikomu neřekneš, co se zde dělo. Navíc se staneš naší děvkou. Budeš nás poslouchat a dělat vše co ti řekneme. Zavoláme-li si tě, přijdeš a budeš nám po vůli. Co ty na to? Dáme ti pár minut na rozmyšlenou. Buď třikrát kývneš, tím pádem souhlasíš s naším návrhem a staneš se naší děvkou, nebo zavrtíš hlavou a zítra budou tyto fotky všude kam se podíváš.“ Pustil řetízky, slyšela jsem, jak si sedají do křesel a potichu debatují. Co teď? Bylo nepředstavitelné, aby se tyto fotky zveřejnily. To by bylo na přestěhování, možná i na rozvod. A ta ostuda! Petr by to těžko pochopil. A co by si pomyslel? Nemusel by uvěřit, že toto všechno je proti mé vůli, kolegové by mu mohli navykládat cokoliv…. Ale stát se jejich děvkou? Nechat se ponižovat a ojíždět cizími chlapi kdy si jen řeknou? To taky ne! Nebo že by nakonec jo? Zamrazilo mě po těle, v kundičce mě zvláštně brnělo. Že by mě vzrušovala představa, že budu něčí děvka? Možná. Taky jsem už to chtěla mít dnes za sebou. Celé tělo mě bolelo, včetně zadečku, ve kterém byl kolík a bradavky. Teď přikývnu a kdoví, jaké to pak bude, pravděpodobně se na všechno zapomene. Oba jsou zřejmě ženatí a nebou si chtít zadělávat na problémy. Zahuhlala jsem do roubíku.
„Tak k jakému došla milostpaní rozhodnutí?“ Oba vstali. Pomalu jsem třikrát kývla. Nenáviděla jsem se, že sem se k tomu snížila, ale nic jiného mi nezbylo.
„Výborně!“ Přišel ke mně a hrubě mě drapnul v rozkroku.
„Takže teď už nemáme čas si s tebou hrát, musíme tě dovézt k manžílkovi. Ale abys z toho nevyšla tak lehce, až tě pustíme, pořádně nám vykouříš ptáky a necháš se od nás ošukat. Upozorňuji, že jsi teď naše děvka, musíš nás poslouchat a bez odporu vše udělat. Jakmile se nám tvé chování nebude líbit, jsou fotky venku. Rozumíš?“ Kývla jsem. Takže mě přeci jen znásilní…
Přestřihl smyčku a já se svalila na zem. Sundal mi roubík. Mlčela jsem, nevěděla co říct. Cítila jsem se poníženě, styděla jsem se. Chtěla jsem si stáhnou šátek.
„Nech ho, kde, je“ Zarazila jsem se.
„Teď si stoupni, předkloň se a otevři pusu, trochu ti jí projedu.“ Poslechla jsem. Sice s námahou, ale vstala jsem, předklonila se a otevřela ústa. Rozporku jsem měla stále na nohou. Rozepínání poklopce. Ucítila jsem zápach přirození.
„Kuř!“ Strčil mi péro do pusy. Začala jsem mu ho kouřit. Neznámému chlapovi, ani jsem ho neviděla. Tonda fotil jak zuřivý.
„Pořádně ty děvko!“ Chytil mě za hlavu a začal přirážet. „Pojď si Tondo taky užít. Máš v zadu jednu volnou dírku. V tu ránu byl u mě. vyhrnul mi sukni a ohmatával mou jeskyňku. Nejdřív jí píchal prsty. Pak rozepnul poklopec a narval mi ho tam. Chvíli mě takto píchali, jeden ze předu, druhý ze zadu.
„Výměna.“ Prohodili si pozice, teď jsem ho kouřila Tondovi, neznámý se věnoval mé kundičce.
„No nemáme moc času, trochu to urychlíme. Klekni si. Teď ti pěkně vystříkáme pusinku. Máš ráda sperma? Polykáš ho manžílkovy?“ Zavrtěla jsem hlavou.
„Tak nám ho polykat budeš! A běda, jak ne. Tondo začni.“ Klekla jsem si, Tonda mi ho hned vrazil do pusy a zuřivě přirážel. Ten druhý fotil. Najednou Tonda přestal a začal mi pumpovat semeno do pusy. S odporem jsem ho spolykala.
„Tak jak chutná? Jako mrdka, že? Mrdka pro kurvu, nic víc si nezasloužíš. Teď ještě ochutnáš moje!“ Vrazil mi ho do pusy a zanedlouho explodoval. Bylo toho ještě víc než Tondy.
„A koukej všechno spolykat!“ Udělala jsem tak. Sundal mi pouta a dal do ruky vibrátor.
„A na závěr se před námi pěkně uděláš ty děvko! Lehni si na záda, můžeš začít.“ To bylo ponížení snad ze všeho největší. Nejdřív si mě vychutnali svázanou, pak mě opíchali, vystříkali se mi do pusy a donutili mě spolykat jejich sperma a teď si jí mám před nimi ještě vyhonit (se šátkem na očích, svorkami na bradavkách kolíkem v análu a rozporkou na nohách).
„Tak na co čekáš? Sis to nikdy nedělala? Manžílek na nás už čeká.“ Lehla jsem si tedy na záda, zasunula vibrátor do pochvy a začala s ním onanovat. Fotili mě. Za chvíli jsem byla v situaci, kdy mi bylo všechno jedno. Hlasitě jsem vzdychala.
„Vidíš ty kurvo, jak je to báječný. Líbí se ti to co? Neboj, takové potěšení není naposled.“ Opravdu to bylo báječné. V duchu jsem si přehrávala, co se všechno za odpoledne událo a přitom masturbovala vibrátorem. Byla jsem čím dál vzrušenější. Pomalu na mě přicházel orgasmus.
„Stop: Zastav!“ Cože? Teď? „Říkám stop!“ křiknul. Přestala jsem onanovat, vibrátor jsem nechala v pochvě.
„Požádej nás o dovolení, zda se můžeš udělat!“
Potřebovala jsem to. „Prosím, pánové, žádám vás o dovolení, abych se mohla udělat.“ řekla jsem pokorně.
„To je větší kurva, než jsem si představoval. V žádném případě. Skončíme to a pojedeme.“ Ten parchant! Přiskočil ke mně a vzal mi vibrátor. Dala jsem se do pláče.
„Nono, neboj, není to naposled to mi věř. Jen si zvykej na ponížení. My jdeme počkat do auta, ty se zatím osprchuj a přijď za námi. Pojedeme na oslavu. A hoď s sebou!“
Ještě chvíli jsme ležela na zemi. Rozbrečela jsem se. Po chvíli jsem si sundala šátek, svorky (to byl pal), odepnula rozporku a ze zadečku pomalu vytáhla kolík. Šla jsem se osprchovat. Po takovémto zneužití a znásilnění jsem neměla chuť kamkoliv jet…, ale musela jsem.
Povídka převzata z původního webu.
Autor: GorgenX